Pět hrdinů, kteří se postarali o více než šedesát branek ze tří zápasů

Bylo nás pět, aspoň takto to kdysi napsal autor knihy Karel Poláček, a my jsme napsali další kapitolu, tentokrát z okolí Mladé Boleslavi, kam jsme vyjeli znovu ukazovat své florbalové dovednosti.

Do prvního zápasu jsme naskočili proti holčičkám z Dvojky Praha. Zápas výsledkově připomínal skromný zápas v házené a předvedená hra, zejména ze strany soupeře spíše osekávanou, která občas spustila slzy v našich očích. Soupeři tato netradiční taktika vyšla a po velmi vyrovnaném utkání si nakonec odnesl výhru poměrem 15:11.

Do dalšího zápasu jsme nastoupili proti Sokolu ze Šestajovic. Vstup do zápasu se nám úplně nepovedl podle našich představ a po prvních dvou minutách jsme prohrávali 4:0 a bylo rozhodnuto, jelikož otáčet takový výsledek a ještě k tomu ve čtyřech je takřka nemožné. Teď už byla jen otázka, kolik branek opět uvidíme. Na konci zápasu jsme již byli moudřejší  a odnesli si opět patnáct obdržených branek, a alespoň dva čestné fíky do soupeřovy svatyně.

Do poslední zápasu jsme šli s odhodláním a pocitem, že chceme skončit na konečném pátém místě, ale v cestě nám stál Bučis. Co jiného si přát, než opět vyrovnaný zápas, nervy na drátě a k tomu navíc jednoho „zraněného“ (ještě, že jsme měli dost hráčů na střídačce :D)… (?) …asi to zkusit uhrát na nájezdy. Ale k samotnému zápasu, v zápase bylo vidět opět mnoho branek, jednou se blýskl také Čapíňo, kdy při lehkém šťouchnutí od spoluhráče prostřelil zeď a přesnou ranou pod plast nedal brankáři soupeře šanci. Dalším důležitým momentem bylo lehké zranění Toma, kdy ho soupeř sestřelil při střele na palubovku a musel být na pár minut ošetřen, takže to bylo pouze na Rafovi, Jirkovi a Čapíňovi a kluci si v tomto „oslabení“ vedli obstojně. To už běžela druhá polovina a navrátilec Tom začal úřadovat, soupeři nadělil pět kousků a ve velkém stylu se pomstil. Bohužel v poslední minutě jsme inkasovali a zápas byl skoro prohraný, naštěstí Rafík byl proti a nechytatelnou přízemní střelou na vzdálenější tyč poslal utkání do již  zmiňovaných nájezdů, kde – i díky skvěle chytajícímu Tadymu a trpělivosti v provedení – jsme byli šťastnější my a odnesli si těsnou výhru 11:10.

Děkuji rodičům za podporu a kluky chci moc pochválit za bojovný a úctyhodný výkon.

Autor: Lukáš Poky Pokorný