Nespravedlivé 5. místo Starších žáků

Starší žáci A se v sobotu ráno vydali do Kunratic na půdu svého obvyklého soupeře Start98.

Přestože jsme nezačínali v 8 jako junioři, tak i účast hned v prvním zápase od 9 hodin byla pro některé hráče moc brzy a přišli už na sraz s mírným zpožděním. To bylo nepříjemné hlavně pro hostující trenérku, oporu ženského elitního týmu, Týnku Lochmanovou, která se ujala trenérského kormidla. Přeci jen pro ni některé tváře byly nové. K prvnímu zápasu jsme nastoupili proti pražskému Chodovu, se kterým se sice již od začátku sezony v koši setkáváme, ale florbalky jsme ještě nezkřížili. Do zápasu jsme vstoupili vlažně, jak je naším špatným zvykem. Hned z prvního buly se soupeř rozběhl k naší brance, kluci se po sobě jen bezmocně podívali a už musel Adam lovit míček z naší svatyně. Stejně jako první, tak i druhá lajna se nemohla do zápasu vůbec dostat. Přihrávky nelítaly, tak jak mají, obranné zákroky byly děravé, pokud vůbec byly, a ani individuální akce se nám nedařily. V tomto duchu probíhaly první 2 minuty zápasu. Pak se konečně podařilo Dominikovi najít Tondu a ten téměř z půlky poslal střelu, která propadla až za rozložitá záda soupeřova brankáře. Dlužno dodat, že postava chodovského gólmana budila zasloužený respekt. Touto akcí si kluci trochu vzpomněli, jak se hraje florbal, a začaly se sporadicky objevovat i krásné akce. Za zmínku rozhodně stojí několik bleskových akcí v rámci první lajny Pepa- Tonda, Jára-Dominik- Míša, které musely potěšit oko všech florbal milujících fanoušků. Bohužel tyto krásné momenty se střídaly s naším nedůrazem, nepřesnostmi a zbytečnou pozorností věnovanou rozhodčím. A to nás stálo vedení, které nám zařídil svou dělovkou Pepa, a v půlce zápasu jsme prohrávali 3:4. Gól jsme dostali sekundu před hvizdem, který ohlašoval polovinu zápasu. Třetí gól dával Dominik po důrazné práci před soupeřovým brankářem.
V druhé půli se opět trefil soupeř a odskočil nám už na dvoubrankový náskok. Pak následoval dlouhý úsek, kdy jsme se snažili kombinačně i střelami ohrozit soupeře, ale někdy chyběla přesnost, jindy pořádný důraz při dorážení vyražených balónků před bránou. Až v osmé minutě se trefil svou pověstnou jedovkou Jára a dal nám naději.  A návrat do zápasu dokonal Matěj, který vyslal střelu důvěrně známou jako „ďurinovka“  (od půlky a nějak to tam zapadlo, pozn. red.) a v čase 11:33 srovnal na 5:5. V tu chvíli jsme se nějak ukonejšili a propadli pocitu, že už to máme vyhrané. Tento pocit je vždy ošidný a 30 sekund do konce zápasu jsme dostali smolný gól. Přestože jsme zkusili hru v 6, tak se nám bohužel nepodařilo dotlačit balonek do sítě soupeře.  Zápas skončil 5:6. Celkově nás stály začátky a konce obou půlí 3 body. Zatím to ještě stále neumíme, začít v čase 0:00 a skončit až se závěrečnou sirénou. Na druhou stranu bylo v zápase vidět opravdu hodně krásných florbalových akcí, které si vysloužily obdivný komentář trenérky Týnky. Famózní výkon předvedl hlavně Adam, který v bráně doslova čaroval a po právu si v šatně po zápase vychutnal potlesk svých spoluhráčů.  Také bychom tímto chtěli všichni poděkovat Týně za skvělé a užitečné rady, které klukům určitě pomohly.

Na druhý zápas proti Spartě, která sestoupila z prvního koše už dorazil trenér Domez, který plnil své hráčské povinnosti v juniorské soutěži a dozvěděl se, navzdory výsledku, velmi milé zprávy, a to takové že se na kluky přišel podívat i „Pan Florbal“ a v zápase s Chodovem byly k vidění velmi pohledné akce. Jediné přání bylo – „Ať vám ten výkon vydrží.“ Na první pohled bylo jasné, že tento zápas bude bolet vzhledem k vzrůstu a tělesné hmotnosti kluků ze Sparty. Do vedení šel jako první soupeř v čase 2:57, načež jsme dokázali odpovědět záhy v čase 4:18 zásluhou Domči Bartáka, kterému asistoval Míša Petráň. Do konce první půle jsme dokázali zápas otočit zásluhou kapitána Járy. Do šaten jsme šli tedy s hubeným náskokem. Pokyn zněl hrát pořád stejně a čekat na soupeře, protože on byl ten, kdo potřeboval hrát a otáčet zápas. V čase 6:48 se nám podařilo odskočit o 2 góly opět zásluhou Domči Bartáka. Poté si vzal soupeř oddechový čas, protože zjistil, že takhle to nepůjde. Po time-outu začala Sparta jezdit, lítat a presovat a my najednou nevěděli, co se děje. Díky jejich aktivitě a produktivitě dokázali zápas otočit v jejich prospěch a ani hra bez brankáře nám nepomohla ke srovnání. Další hubená prohra. Jak je zmíněno již v prvním odstavci, je škoda, že nedokážeme hrát od začátku do konce. K zápasu se Spartou bych rád zmínil, že ačkoliv jsme prohráli na hřišti, tak rozhodně ne v hlavách a ve slušném chování a smyslu pro fair-play, což je častokrát daleko cennější.

V zápase o umístění nás čekal soupeř, se kterým jsme se již jednou setkali a vyšli z tohoto střetu vítězně – Draci Říčany. Papírové předpoklady přisuzovali roli favorita našim barvám. První polovinu zápasu naše aktivita převládala, akorát góly ne a ne se dostavit. Po pauze se naše hra zjednodušila a začalo to tam padat. Za zmínku stojí individuální akce Míši Petráně, který si udělal že soupeřovy lajny tréninkové kužely, poté Ďurdova klička ala buldozer u mantinelu, v neposlední řadě gólový příděl Járy Petráka, ze kterého měla radost celá hala až na jednoho smutného, možná až lehce vytočeného, bratra, tímto zdravíme Káju ;-)

Jak již nadpis vypovídá, 5. místo je opravdu nezasloužené jelikož všechny zápasy se klukům po kombinační stránce vydařily a oba naši gólmani ukázali, co v nich je. Náš jediný problém je většinou to, že nedokážeme udržet konstantní výkon po celý zápas.

Děkujeme rodičům a fanouškům za podporu.

Autoři: Jana J. a Domez

Panthers Praha – Florbal Chodov 5:6
Panthers Praha – ACEMA Sparta Praha 3:4
Pantehrs Praha – Draci Říčany 6:0

Fotky na Facebooku