Slušný turnaj s neslušným koncem

Rezervu starších žáků v neděli konečně čekal tolik vysněný turnaj v osmém koši, místo radosti ale v závěru přinesl spíše smutné tváře…

V benešovském hangáru, který má po nejpřísnější paní vrátné také nejhloupěji vymyšlenou klimatizaci v republice, nás nejprve čekal potřetí v sezoně zápas proti Spartě a stoupající tendence jak výkonu, tak výsledků napovídala, že po prohrách 2:5 a 2:3 by měla přijít konečně výhra v poměru 2:1. Začátek nám ale moc nesedl a byť jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem, stále dokola nás zrazoval především povrch, který klouzal jako Radlice na štědrý den a naše střelba spíše ohrožovala okno u stropu, než sparťasnkou bránu. Zástupci žlutých barev se s podlahou spřátelili jako první a udeřili ze standartky, o pár minut později pak přidali ještě jeden šťastný gól z důrazu před brankou, nám to ale pořád lítalo všude možně, jen ne do branky. Necelých šest minut před koncem konečně Sparta kapitulovala a Pavel Pánek snížil, i přes velký tlak v závěru to ale opravdu skončilo 2:1, bohužel však pro soupeře. Bojovnost tak 8/10, dát pětinu toho, co jsme měli na hokejce, výsledek vypadá podstatně jinak. Velká pochvala mířila hlavně na Toma Brabce, který kradl sparťanům radost na počkání a s úsměvem.

Posilnění faktem, že v Benešově je víc stánků s kebabem než domů, jsme šli do druhého zápasu proti Tatranu, který předtím se Spartou prohrál 3:4 a k zápasu o třetí místo jsme tak potřebovali výhru (remíza by při vyšší počtu gólů nahrála právě Střešovicím). Skóre jsme konečně dokázali otevřít my, krásné víko vysekl Maty Kandravý, soupeř ale do pauzy srovnal a zkraje druhé části se dostal do vedení, my ale dokázali od minulého zápasu částečně seřídit mířidla a srovnat Davidem Doležalem, o pět minut později se celá situace opakovala s tím rozdílem, že na 3:3 vyrovnal Pavel Pánek. Nervozita gradovala, do žaludků napadalo necelé kilo ovoce, emoce se stupňovaly a paní vrátná si přinesla židličku až ke dveřím, aby lépe viděla, půl minuty před koncem se kolem brány obtočil Honza Ješetický a jeho radost ze zasunutého herního předmětu v brance byla tak velká, až ho museli spoluhráči zvedat ze země. Úkolem bylo udržet výsledek na stavu 4:3, pár vteřin po buly to ale Kuba Vycpálek takticky zkusil z posledního hráče sám a Tatran i s trochou štěstí srovnal a zápas tak skončil plichtou. Mrzet nás kromě toho šíleného fatálu může také to, že jsme soupeře znovu přestříleli, to nám ale ve výsledku opět k ničemu nebylo a museli jsme skousnout zápas o sestup.

V tom nás čekal domácí Benešov, který se také zkraje zápasu ujal šťastného vedení, my ale na hřišti jednoznačně tahali za delší konec provazu, převahu jsme však potvrdili jen jednou brankou Šimona Čížka, naopak soupeř z další spíše náhodné akce vrátil domácím vedení a po Pechíňově fatálu, kdy mu soupeř odpálil míček z hokejky během průjezdu brankovištěm až do sítě, šel dokonce do šaten za vedení 3:1. To navíc umocnil minutu nato, za stavu 1:4 už věřil asi málokdo. Naštěstí se konečně začala projevovat naše jasná herní převaha a během tří minut postupně rozvlnili síťku Max Bursík, Tobi Harasim a Pavel Pánek, zdeptaného soupeře jsme ale nedokázali dorazit a ten z prakticky nulového úhlu záhadně trefit šibenici. Závěrečný tlak znovu k ničemu nebyl a tak zlí jazykové připomněli legendární zápas Barcelony s Celticem, kdy Irové za celý zápas tak maximálně dvakrát vykoukli ze své poloviny a přesto dokázali zvítězit.

Návštěva osmého koše moc radosti nepřinesla, byl to přesně takový ten turnaj, kdy je hranice mezi úspěchem a neúspěchem tenčí než šance fotbalové Sparty na zisk titulu. Když do příště vylepšíme střelbu a zavedeme povídání i jinde než na střídačce, brzy se do vyšších pater vrátíme – takhle jsme alespoň takticky sestoupili, abychom příště nejeli do Sedlčan, ale „jenom“ do Kladna. Děkujeme rodičům za podporu a za zvládnutí závěrečné diskuze s benešovským trenérem, který dokázal, že blbec se může najít opravdu všude. :-)

Panthers Praha B – Sparta Praha 1:2
Panthers Praha B – Tatran Střešovice 4:4
Panthers Praha B – Florbal Benešov 4:5 (o 5. místo)

Autor: Paučis