Snad už se vracíme na pozitivní vlnu, doufá navrátilec Baumruk

Po zápase s ruzyňským Bourbonem (6:1) z něj doslova šel strach. Šimon Baumruk se v náročné sezoně plné zranění teprve popáté představil na hřišti a i přes poměrně jasné vítězství neskrýval rozpaky z předvedené hry. Aby ne, ekipa v oranžových dresech se proti papírově slabšímu soupeři opět dlouho trápila, dojem tak napravil až povedený zápas s prvním Kolínem.

Začneme obecně, po sedmi kolech jste se konečně umístili na tolik vytouženém prvním místě, o čemž rozhodlo zejména zaváhání Pátečníků a povedený vzájemný zápas. Vedení je to tedy pravděpodobně zasloužené, nicméně k němu vedla dlouhá cesta. Kdybys měl zhodnotit sezonu v pár větách, jaká by byla Tvá slova?

Je to pro nás něco nového, ale kdybych měl být kritický, tak je premiérová společná sezona navzdory výsledkům trochu frustrující. Z pozice diváka nám nepovedený start dost srazil hřebínek a od té doby se některými zápasy prokousáváme jen stěží. Posledních pár zápasů už snad svědčí o návratu na pozitivní vlnu.

Jak již bylo zmíněno, o střídání stráží rozhodl #TurnajStoleti v Mělníku, kde jste odehráli dva úplně odlišné zápasy. Řekněme, že máš k dispozici škálu od jedničky do desítky, jakou hodnotou bys ohodnotil výkon proti Bourbonu i proti Kolínu?

Proti Ruzyni to bylo fiasko, doteď nechápu, jak jsme dali 6 gólů. Nic nám nefungovalo, tím trpěly i nervy a někteří nejmenovaní praváci s číslem 9 to neustáli a akorát kazili morálku, což by se nemělo (a nebude) stávat. 1/10 Pokud jde o zápas s Pátečníky, byla to úplně jiná pohádka, všichni chápali důležitost situace, všichni už se uklidnili a hráli jsme tak, jak jsme zvyklí, jako tým. Hlavně obrana fungovala perfektně. 8/10

První mač je občas zpětně nazýván chodeckými závody. Tempo to bylo skutečně nevalné, čím to? Je to poněkolikáté v sezoně, co se nedokážete nahecovat i na papírově slabší soupeře, jak z toho ven? Co tobě osobně na těch šestatřiceti minutách vadilo nejvíce?

Podle mě se tohle nedá natrénovat, pokud nechce hrát soupeř, nějak tím ochromí i aktivitu druhého týmu. Nejvíc mi vadilo moje vlastní chování, párkrát jsem nedostal přihrávku a to, umocněno pomalým tempem hry a fyzickou únavou, ze mě chvilkově udělalo nesnesitelnou obdobu kapitána Pittsburghských tučňáků.

Večerní šlágr už přinesl trochu jinačí tempo z obou stran, i v něm jste měli mírně navrch. Byl vidět hlad po gólu a fakt, že nikdo nechce vypustit ani vteřinu. Bylo to tím, že jste si všichni uvědomili, o co jde, a dokázali jste se nabudit? V čem byl podle tebe hlavní rozdíl mezi vámi a Pátečníky?

 Samozřejmě, oklepali jsme se z bourbonové noční můry a soustředili se na #zápasstoletí. Ač kolínský brankář Spal podle mého nijak špatně nechytal, právě kvality našeho nadlidského (haha) golmana nás jako obvykle podržely.

Odpovídá dle tvého názoru výsledek 5:2 dění na hřišti? Nebo by tomu slušelo jiné skóre?

Nesmíme zapomenout, že náš pátý gól byl do odkryté klece a že ve druhé třetině Musil z velké šance trefil tyč. Stejně si ale myslím, že jsme si vyhrát zasloužili a 5:2 nakonec není (co se florbalu týče) žádný debakl.

Teď k tobě samotnému. Od smolného turnaje na Nise Tě trápí obnovené zranění kolene, navíc sis na tréninku zrušil ještě kotník na druhé noze. Vrátil ses tedy po dlouhé době, v sezoně jsi zdráv odehrál prakticky jen dva zápasy (o odmaroděném turnaji v Kostelci se nebavme), jak ses těšil? Byl to návrat povedený, nebo jsi od sebe čekal víc? Na čem podle svého názoru musíš nejvíc zabrat?

Těším se vždycky, zápasy v Mělníku byly povedený risk. Kotník jsem ještě zdaleka zotavený neměl, ale rozhodně jsem nemohl tým oslabit v takovémto zápase. Byl jsem připravený se případně „nechat posadit“ abych to klukům nekazil, ale nakonec to snad nutné nebylo. Nikdy jsem nemyslel, že to řeknu, ale po zápase s Bourbonem vidím, že musím zapracovat na psychice. Bohudík na to máme skvělou tréninkovou průpravu.

Sám jsi k vítězství přispěl dvěma body za gól a asistenci a u obou akcí jsi se předvedl ve skvělém světle. Popíšeš nám ty situace?

První byla asistence na Bobra, přehodil jsem zleva pár hokejek a Péťa už zvládl zkušeně zasunout. Na gól jsem pyšný, byl vítězný na 3:2, taková pseudošibenice z mezikruží, díky patří clonícím hráčům. Ale i gólmeister Vítek mi ho pochválil, no co víc chceš.

V Sépiácích je každý pravák vážen zlatem, Ty jsi se po návratu posunul rovnou do první lajny k Paučisovi a Bobrovi, jak se Ti s bývalými spoluhráči z juniorů hraje?

Jsme na sebe zvyklí. I když to možná nedávám najevo, jsem rád že Paučis občas radši vystřelí, lepší než mít v útoku tři nahravače. Bobr dělá v brankovišti skvělou práci, dává prostor zbylým čtyřem hráčům střílet skoro odkudkoliv.

Liga se blíží ke svému závěru, do konce zbývají tři turnaje, to dělá šest utkání. Když je zvládnete, nemusíte se ohlížet na ostatní zápasy a na Stodole budete slavit titul. Kdo je podle tebe tím nejnepříjemnějším soupeřem, jenž vás ještě může obrat o body?

 Trošku mám nahnáno ze zápasu proti Vosám. S některými z nich poměřujeme síly už někdy od mladších žáků a víme, že narozdíl od některých jiných týmů v lize budou proti nám i útočit.

Příští týden jedete do Sedlčan k zápasům s Tigers a Kostelcem, v kuloárech se spekuluje, že by se s vámi mohl vydat Jarda Janoušek, který má v Kostelci spoustu kamarádů. S ním i bez něj, jaké čekáš zápasy? Troufneš si tipnout výsledek?

 Jsou to stejní dva soupeři, proti kterým jsem měl svůj sépiácký debut na Radlicích. Preferoval bych trochu záživnější zápasy, než ty, jež museli fanoušci tehdy přetrpět, a hlavně doufám, že budeme hrát aktivně bez ohledu na přístup soupeřů. Tipovat veřejně nebudu, ještě by to ode mě někdo obšlehnul do tipovačky.