Elévky se sešly v Unhošti a potěšily rodiče i trenéra

Elévky vyrazily zase jednou mimo Prahu a sice do poměrně nedaleké Unhoště (pokud tedy bydlíte na Praze 13 ;) Hala je to poměrně nová, soudě především podle toho, že tam trenér byl poprvé v životě.

Trenér se opět trochu obával o počty hráček, jelikož v poslední době jsme jezdili na turnaje ve čtyřech hrdinkách v poli, což bylo prostě málo (ano, pravděpodobnost že dostanete trest za příliš mnoho hráček v poli je prakticky nulová, ale to tak jediná výhoda. Nepočítáme-li radostný záblesk v očích některých rodičů, za kterým se skrývalo šibalské pousmání v duchu: „Ta bude dnes konečně unavená“). Jaké pak bylo překvapení, když se holky skoro nevešly do šatny, na turnaj jsme přijeli v devíti lidech!

Směle jsme se tak mohli pustit do soupeřů, z nichž první se ukázal jako nejsilnější. Ze začátku jsme Texas sice trochu přehrávali, ale v dalších minutách se ukázalo, že soupeřky mají přeci jen více zkušeností. Nám nejvíce chybělo rychlé přistupování k hráčkám s balonkem a také trochu více rozvahy při rozehrávce (souhlasím, že je to trochu nadnesené slovo, ale tak buďme prosím tolerantní :) Pozitivem je srovnání s posledním měření sil, kdy jsme dopadli o poznání hůře.

Po minifénečku v šatně jsme nastoupili na Elite. A to doslova. Během prvních pár minut bylo jasné, kdo bude v zápase dominovat, když jsme nasypali několik gólů a o zápase tak bylo v podstatě rozhodnuto. Holky měly převahu ve všech činnostech a soupeřkám víceméně nepůjčily míček. Občas na halu zavítal i florbal z vysoké, kdy jsme si vyměnili několik nahrávek zakončených pěknou střelou. Po zápase zhodnotil trenér výkon s několika rodiči a obohacen o několik cenných rad (chtělo by to asistenty po celém obvodu hřiště :D) šel na poslední zápas.

Opět jsme byli jednoznačně lepším týmem, ale tentokrát jsme nedokázali proměňovat šance. Z větší části naší vinou a z menší části tím, že proti nám stála mnohem schopnější brankařka, než v minulém zápasu. Holky si opět vypracovaly několik krásných šancí (zejména první trojka pěkně kombinovala), ale bohužel v koncovce to vázlo. Výsledek tak neodpovídal poměru sil na hřišti, ale tak to ve sportu bývá velice často, takže nebylo třeba se tím příliš vzrušovat.

Je vidět, že když máme více než jednu hráčku na střídání, tak jsme nebezpečným soupeřem a dokážeme hrát slušný florbal. Holky turnaj odehrály ve velké pohodě a bezpochyby tak minimálně svým rodičů a trenérovi zpříjemnily sobotní den, který v těch brzkých ranních hodinách rozhodně nevypadal tak hezky jako po poledni. A na závěr jen poděkování Emě za její první turnaj! Budeme se těšit na další.

Díky a snad se příště opět sejdeme :)