Bylo jich pět

První turnaj naše elévky nezastihl v dobrém rozmaru. Více jak polovinu kádru skolila nemoc, a tak bylo otázkou, jestli účast bude jako tehdy na Děkance, nebo jestli turnaj odehrajeme vůbec.

Nakonec se přeci jen sešly čtyři hrdinky do pole a jedna do brány (velký díky putuje panu Machulkovi, který ačkoliv jeho dcery na turnaj nejely, tak zmobilizoval co mohl a alespoň jednu hráčku „přemluvil“). Vzhledem k tomu, že nepřijela tradiční brankářka, tak se musely holky domluvit mezi sebou. A bylo to těžké, nicméně nakonec se role ujala Hanka Skálová a bylo to dobře. Na to, že to byla její první zkušenost v bráně, tak chytala velice slušně.

Zápasy byly opravdu těžké, protože soupeřek bylo vždy minimálně dvakrát tolik a síly přeci jen chyběly. Holky se ale nedaly a hlavně nic nevzdávaly a každý zápas bojovaly a hrály naplno, ať na tabuli svítilo, co chtělo. Zápasy byly často vyrovnané a nutno dodat, že s většinou týmů jsme se mohli měřit, pokud jde o florbalový um, ale fyzička prostě odcházela.

Také bylo fajn, že jsme hráli se soupeřkami, jejichž rodiče chápali, že se jedná o turnaj malých dětí, takže se fandilo, ale v klidu a s přehledem, což bohužel na této soutěži také není vždy běžné.

Doufejme tedy, že na příští turnaj se již sejdeme ve větším počtu, abychom předvedli na plno svoje schopnosti, protože celý zápas odehrát s jednou hráčkou na střídání je prostě příliš náročné a podepíše se to na kvalitě výkonu. Holky mají odteď zakázáno marodit :)

Děkujeme Hance, Justýnce, Kristýnce, Báře a Kamile za parádně odehraný turnaj a hájení Panteřích barev a rodičům za skvělé povzbuzování.

A nesmíme zapomenout na Honzu Sysla, který to celé pěkně odpískal :)