Ohlédnutí Céčka a návrat ztraceného žurnalisty

20161029-ma-rudna-a-tajula

K dnešnímu reportu z posledního a předposledního turnaje Vás zve bývalá hvězda sportovní žurnalistiky a vlastně takový prapraotec naší redakce a vlastně obecně bývalá hvězda Martin Eckstein.

PANTHERS PRAHA C – Vokovický Šavle 8:2

Na druhé turnaji jsme si nejdřív „užili“ pohodový zápas proti Šavlím – po první třetině, která nějakým nedopatřením skončila remízou 1:1, jsme odevzdaného soupeře přejeli a od druhé třetiny tak šlo spíše jen o to, kolik gólu mu dokážeme nastřílet. Nakonec na tabuli svítilo skóre 8:2, především kvůli tradiční panterské neschopnosti v zakončení jsme Šavlím nenadělili desítku a více. Hattrickem se blýskl Kýbl, střeleckou nemohoucnost zase ve čtyři asistence přetavil Štajn, dva body zaznamenal Daneček. Gól si připsali i obránci Petr Svojítka a výstavním granátem ze standardky sváteční střelec Dufíno.

TJ Sokol Dobříš – PANTHERS PRAHA C 3:1

Ve druhém zápase nás díky letošnímu zvláštnímu losu čekalo opětovné měření sil se Sokolem Dobříš. Před třemi týdny jsme kluky z Dobříše porazili 12:4, když jsme ale do třetí třetiny šli za stavu 5:4 a zlomili jejich odpor až v poslední části. Pod dojmem tohoto minulého výsledku a naší silné sestavy jsme vstoupili do utkání s pocitem neporazitelnosti, a to se nám brzy vymstilo. Soupeř se neskutečně namotivoval, hrál s nejvyšším nasazením, navíc dobře, a když jim někde chyběla technika, tak to prostě uběhali. Výsledkem naší nemohoucnosti a neschopnosti poradit si s napadáním útočících hráčů byl obdržený gól v začátku zápasu (Dufíno skóroval i v tomto zápase, bohužel nohou do vlastní sítě), který nás znervóznil na celý zbytek utkání. Naše útoky se nemohly prosadit přes hutnou obranu a k tomu ještě hráč soupeře Kohoutek životním gólem (za půlkou zády k bráně třískl bekhendem do balonku a ten zapadl nechytatelně k tyči) zvýšil na 2:0. Ke konci zápasu nám dal ještě naději gólem aktivní Dalík, na víc jsme se ale nezmohli a nakonec jsme ještě inkasovali při power-play.

Tento zápas nám ukázal, že i slabšímu soupeři stačí maximální nasazení a trocha štěstí k tomu, aby nás nejen porazil, ale i přehrál, a z toho se musíme poučit. Proti týmům jako je Dobříš bychom především v posílené sestavě neměli body ztrácet, snad nás to tedy na konci ligy nebude mrzet.

PANTHERS PRAHA C – Sokol Rudná 4:4

Ve třetím kole nás čekali těžcí soupeři, kteří měli prověřit naši připravenost v honbě za postupem do vyšší ligy. Ráno jsme se dostavili do retro haly na Zličíně, kde řada z nás začínala v tehdejších pralesních ligách na začátku tisíciletí válčit o první týmové a kanadské body. Přivítala nás notně použitá podlaha, která vypadala jako po hasičském plese, kde se zadarmo podávala zelená a guláš. Na předzápasovém srazu před halou se sešla zajímavá směska plejerů – z Áčka například posílivší Roman Školník s Kýblem a také aktuální nejlepší střelec napříč mužskými týmy Šáda. Proti nám se v prvním zápase postavil soupeř nejtěžší – namotivovaná, kvalitní a dosud body neztrácející Rudná, která si podle předpokladů jde za vítězstvím v soutěži. Před zápasem nás Štěpán namotivoval slovy „všichni z nich jsou lepší než kdokoli z nás“, bez použití fixu namaloval systém a sestavu a vypustil nás v počtu 13ti hrajících na hřiště. Trenérova slova o kvalitě soupeře jsme potvrdili hned v 15té vteřině, kdy jsme po chybě inkasovali první gól. Ve velké pohodě a s nasazením hrající soupeř nám pak dal během sedmi minut další dva góly a rázem to bylo 0:3. První třetina byl velký kolotoč, hráči Rudné nás vůbec nepouštěli do útoku a naopak se ve velkém hrnuli před našeho gólmana, byli všude první a přehrávali nás na všech frontách. To se naštěstí nelíbilo Dalíkovi, který po Školníkově výzvě zaskočil golmana zrádnou pomalou střelou doprostřed branky. Natáhl tak svou neuvěřitelnou šňůru zápasů s gólem na dva v řadě a dal nám lehkou naději do dalšího průběhu.

O pauze zatřásl Štěpán sestavou a přeházel nás na tři lajny – první lajna Kvalita (Šáda, Kýbl, Školník), druhá lajna Zkušenost (Štajn, Dalík, Dejv) a třetí Checking line (David Volek, Michal Rudlof a Daneček), za kterými se střídaly dvě obrany. To nám viditelně pomohlo – mladíci v checking line drželi se soupeřem krok v rychlosti, první lajna je dokázala občas i přehrát a my zkušení jsme se hlavně snažili nedostat gól. Do karet nám začala hrát také soupeřova nedisciplinovanost, takže záhy mohl Šáda snížit dorážkou v dvojité přesilovce. Do třetí části jsme tak šli jen s jednogólovým mankem (2:3), ale pak jsme se i my nechali zbytečně dvakrát vyloučit a soupeř nám šťastným gólem opět odskočil. Šáda však ještě neřekl poslední slovo a po krásné akci prvního útoku (Školník v rychlosti koupe tři protihráče, Schürle trefuje golmana, Šáda dobíhá a chytře z úhlu zavěšuje) nás opět přiblížil na dostřel jednoho gólu (3:4). S blížícím se koncem zápasu začala Rudná přehánět už tak hraniční zákroky, k vidění bylo několik podkopnutí, házení za manťák a dokonce i dvoumetrový skluz. Dvě minuty před koncem se na nás však usmálo štěstí a Kýbl po Štajnově přiťuknutí prostřelil brankáře střelou pod víko. V posledních chvílích zápasu nás (jako několikrát v zápase) podržel Slavatos a tak jsme nakonec s trochou štěstí po boji brali bod. Je ale nutno uznat, že soupeř byl většinu zápasu jinde než my a bez dvou gólů našich posil bychom nejspíš žádné body nebrali. Na druhou stranu jsme se nevzdali ani za stavu 0:3 a 2:4, vyhráli jsme druhou i třetí třetinu (1:0 a 2:1) a nenechali v tabulce odskočit na příliš velký rozdíl jasného favorita soutěže. A to se počítá.

Body:
Šáda      2+0
Školník                 0+2
Dalík      1+0
Kýbl       1+0
Štajn     0+1
Schürle 0+1

IBK TAJULA – PANTHERS PRAHA C 3:6

V druhé měření sil nás čekal úplně jiný soupeř a styl hry – nevyzpytatelná IBK Tajula. Tým, který na zápasy jezdí v 7-8 lidech a jeho hráči (Kraus, Hybš) pravidelně vyhrávají bodování i se 100 bodovými výkony. Na druhé straně je to ale také tým s obranou připomínající cedník s jednou velkou dírou, jehož zápasy často končívají výsledky 12:8. Letos každopádně ještě neprohráli, takže jsme čekali tuhý boj o body.

Pro oba týmy šlo o druhý zápas ten den a v průběhu zápasu se jasně projevoval fakt, že v týmu Tajuly se točilo pouze 8 hráčů, kdežto na naší střídačce bylo notně přeplněno. Soupeř od začátku netradičně zabetonoval svoje pásmo a dopředu se pouštěl do brejků maximálně ve dvou hráčích. My jsme měli za úkol na ně vlítnout a co nejdříve jim odčerpat zbytky sil, měli jsme ale problém se dostat do tempa – jako vždycky nám hra do plných moc nevyhovovala. První třetina skončila překvapivě nudně 1:0 pro nás, kdy se opět utrhnul Dalík a i bez pohybu hokejky po nahození od Štajna slavil další zářez do své gólové šňůry. Ofenzivní esa Tajuly se snažila o rychlou odpověď, proti byl ale vynikající Slavata, který zlikvidoval několik nájezdů i střel, další jasné šance pak soupeř spálil sám. Po důrazném proslovu Štěpána směrem k našemu nasazení jsme přidali na obrátkách, načež se konečně střelecky odšpuntoval Daneček, který po výjezdu z půlky hřiště krásně natáhl a zavěsil k tyči. Takových momentů od něj čekáme víc a je škoda, že to takhle nezkouší častěji. Do třetí části jsme tak šli za hubeného vedení 2:1, soupeři ale brzy začaly docházet síly a tak začaly padat góly. Nejdříve se tvrdou ranou prosadil z pozice beka Filip Cajthaml, gól samozřejmě přidal i potentní (alespoň střelecky) Šáda. Tajula ještě snížila zásluhou zmiňovaného Krause (který se podílel na všech gólech svého týmu), ale vítězství jsme si už nenechali vzít. Skóre ještě narostlo po gólu Štajna, kterému oplatil nahození z první třetiny Dalík a veškeré dění v zápase uzavřel po výborném napadání celé lajny Péťa Svojítka.

Body:
Štajn     1+3
Dalík      1+1
Filip        1+1
Dan        1+0
Péťa      1+0
Šáda      1+0

Třetí turnaj v sezoně tak hodnotíme pozitivně – čtyři body proti těžkým soupeřům jsou především po průběhu prvního zápasu úspěch, v tabulce se držíme v první trojce favoritů (Rudná, Athletics, Panthers), kteří si to nejspíš v dalších kolech rozdají o dvě postupová místa.