Elévky okusily střet s nejlepšími a odešly s hlavou nahoře

Krásná, slunná sobota vybízela k mnoha venkovním aktivitám, ale my jelikož slunce nemáme rádi, jsme strávili polovinu tohoto dne v naší milované „nafukoavčce“ na Radlicích :) Chtělo by se říct domácí, avšak jak nám tým roste, tak už se do ní nevejdeme a elévky proto trénují na Lužinách v hale JEREMI. A také je třeba dodat, že tři čtvrtiny týmu elévek pochází z Rudné, kde také trénují. A jak jsme na turnaji dopadli?

Asi začíná být novým pravidlem, že kde se objeví krizový trenér (rozuměj zaskakuje, kde je potřeba) Honza Tůma, tam je málo hráček :) Trenéra může utěšit, že tentokrát to byla souhra objektivních příčin v čele s jarními prázdninami, přes nemoci až po lyžařské kurzy (v tomto počasí možná spíš turistické). Na turnaj jsme tedy dorazily s pěti hráčkami. Jako první úkol se před tým postavila otázka, kdo půjde do branky. A strhla se mela. Ale bohužel ne o to, kdo tam půjde. Nakonec tedy bylo třeba direktivně určit, jelikož holky se postu brankařky bály.

„Vinou pořadatelství“ jsme se ocitly v prvním koši, a tak jsme věděly, že každý zápas bude velice těžký a že to bude tvrdá škola hrou. Hned první soupeř byl velice nepříjemný a plný zkušených a tudíž šikovných hráček a holky musely sáhnout na dno svých sil, aby mu stačily. Za tento zápas jim patří velká pochvala, protože především v obraně hrály velice zodpovědně a nenechaly soupeřkám centimetr volného prostoru a ještě dokázaly několikrát ohrozit jejich branku. V brance nás také podržela výtečně chytající Bětka. Druhý zápas ovlivnily dva faktory. Holky byly opravdu vyčerpané po prvním náročném zápase (jedna hráčka na střídání u nás, oproti osmi u Bohemky prostě musí být poznat) s zároveň si do branky sedla Bára, která opravdu nechtěla a ukázalo se, že jako jediná k tomu měla opravdu důvod. Strach z míčku je zkrátka pro brankáře velice špatná vlastnost. Většina soupeřových střel, tak skončila v síti. Je třeba také zmínit, že soupeřky byly herně někde jinde než my (aby také ne, když trénují dvakrát až čtyřikrát týdně a hrají florbal průměrně dva roky, jak jsme se dozvěděly po zápase od jejich trenéra), a tak bylo velice těžké jim stačit i na hřišti.

Do posledního zápasu šly holky trochu pocuchané, ale přeci jen se podařilo zasít semínko sebedůvěry, které během zápasu vykvetlo v krásnou květinu. Zápas provázely pěkné akce, kdy se holky nahrávkami dostaly z rohu až před branku soupeřek, ale také obrana se opět zlepšila a holky se snažily poctivě hlídat každý pohyb protihráček.

Turnaj tak lze hodnotit pozitivně. Ve čtyřech hráčkách v poli, o dva koše výš než jsme zvyklé a a přesto jsme neodehrály špatné zápasy (ano, i ten s Black Angels nebyl vyloženě špatný, ale samozřejmě dobře po něm nebylo) a dokázaly se prosadit. Za zmínku pak určitě stojí účast Kamily Prokůpkové (bratrovi Zdendovi roste v sestře konkurence :), pro kterou to byly první zápasy v kariéře a hned se také zapsala do listiny střelkyň a také zodpovědných obránců.

Díky holky za dobré zápasy !
Elite Panthers – FbŠ Bohemians Praha 2:5
Elite Panthers – Black Angels 1:21
Elite Panthers – Texas Praha 8:11