„Vinou pořadatelství“ jsme se ocitly v prvním koši, a tak jsme věděly, že každý zápas bude velice těžký a že to bude tvrdá škola hrou. Hned první soupeř byl velice nepříjemný a plný zkušených a tudíž šikovných hráček a holky musely sáhnout na dno svých sil, aby mu stačily. Za tento zápas jim patří velká pochvala, protože především v obraně hrály velice zodpovědně a nenechaly soupeřkám centimetr volného prostoru a ještě dokázaly několikrát ohrozit jejich branku. V brance nás také podržela výtečně chytající Bětka. Druhý zápas ovlivnily dva faktory. Holky byly opravdu vyčerpané po prvním náročném zápase (jedna hráčka na střídání u nás, oproti osmi u Bohemky prostě musí být poznat) s zároveň si do branky sedla Bára, která opravdu nechtěla a ukázalo se, že jako jediná k tomu měla opravdu důvod. Strach z míčku je zkrátka pro brankáře velice špatná vlastnost. Většina soupeřových střel, tak skončila v síti. Je třeba také zmínit, že soupeřky byly herně někde jinde než my (aby také ne, když trénují dvakrát až čtyřikrát týdně a hrají florbal průměrně dva roky, jak jsme se dozvěděly po zápase od jejich trenéra), a tak bylo velice těžké jim stačit i na hřišti.