Dorostenky: Osm statečných

EliteKutnaHora2

Na dalším turnaji jsme se bohužel opět nesešli v plné sestavě a tak jsme měli opět stejný počet jako minule, a sice 7 hráček v poli. Navíc to ještě asi tři minuty před utkáním vypadalo, že budeme hrát bez gólmanky, jelikož Štěpánka se nám ztratila kdesi po cestě. Naštěstí se pro ní obětavě vydal Tomáš Dvořák, který ji našel zmateně probíhající mezi místními vilami a přivedl ji zpět na světlo a tedy i na zápas.

V prvním utkání nás čekala Kutná Hora, se kterou jsme měli velice těžké utkání již v základní skupině. Čekali jsme tedy tvrdé utkání, které nás pořádně prověří (v Kutné Hoře jsme byli takřka v plné sestavě). Nicméně se ukázalo, že tak horké to nebude. Hráli jsme ze zajištěné obrany a soupeřky moc do šancí nepouštěly, naopak se nám slušně dařilo přecházet po ztrátě balonku do útoku a hrozit soupeři střelbou ze střední vzdálenosti. První gól vstřelila již ve druhé minutě Johny Luprichová. Byla to výstavní šibenice a jak se později ukázalo, nebyl to jediný výstavní gól této hráčky. Druhý gól pak přidala Kačka Neubergerová nebezpečnou střelou nad zemí ze střední vzdálenosti. Soupeřky sice byly více na balonku, ale naše hráčky byly nebezpečnější, což se ukázalo hned na začátku druhé třetiny. Trenér naštěstí zrovna vysvětloval jedné z hráček rozehrávku, když v tom se Johny rozhodla, že dá druhý gól v tomto utkání. Ale jak už byla unavená a nechtělo se jí běžet až na druhou stranu hřiště, tak se rozhodla překvapit nejen sebe, ale i celou halu. Štěpánka na tento moment asi také dlouho nezapomene. Díky vlastnímu gólu se na nás tedy soupeř dotáhl. Pak bohužel přišlo nezkušené vyloučení Šárky, která do teď nevěděla, že se nesmí hrát hlavou (věřím, že od teď si to naopak bude pamatovat na věky :) a v přesilovce soupeř dorážkou srovnal. Možná trochu krutá, ale v jistém smyslu také zasloužená remíza.

Druhý zápas nás přijely postrašit holky ze Strašecího. Už jen jejich počet k tomu stačil. My jsme již měli v nohách jeden zápas a soupeřek bylo 11 v poli. A jako by to nestačilo, byli mnohem šikovnější na hokejce než předchozí soupeřky. Štěpánka se měla co ohánět, aby po první třetině svítil stav „pouze“ 0:2. Druhou třetinu jsme přidali na důrazu a zodpovědném vracení a odměnou nám byla bezbranková remíza. Do třetí třetiny jsme šli s tím, že zkusíme hru trochu otevřít, jelikož už se není na co šetřit a alespoň malou jiskřičku se nám podařilo vykřesat. Markéta se hezky uvolnila a jenom sekera patřící spíš do lesa než na hřiště ji zastavila v dalším průniku. Následovalo tedy samostatné střílení. Nervy byly opravdu velké, ale měli je všichni kromě samotné hráčky. Ta si s nájezdem poradila chladnokrevně a stylem od tyčky to tyčky a pak až do sítě. Bohužel už jsme ale nenašli síly na závěrečný nápor a naopak jsme ještě obdrželi jednu branku.

Turnaj nám opět ukázal naše slabiny, ale též potvrdil naše silné stránky. Například do obrany se holky opravdu zlepšují – dokáží vybojovat balon v rohu (bez toho aniž by soupeřka skončila za mantinelem – a když je třeba, tak použijí i tuto zbraň), velice slušně obsazují hráčky a blokují střely. Za to jim opravdu patří velká pochvala. Horší je to pak s útokem. Ztrácíme mnoho balonků ve středním pásmu a obecně jsme tam víceméně bezradní. Obránci často útok také nepodpoří a tak dochází k oněm zbytečným ztrátám. Je třeba zpřesnit nahrávky a nezbavovat se balonku „jen tak dopředu“.

Přesto si dovolím tvrdit, že oproti minulým turnajům je tu pokrok a holky se zlepšují. Sice ne takovou rychlostí jakou bychom si přáli, ale tak to už je práce trenérů a následně též holek.
Díky všem za turnaj a v novém roce na viděnou.

ELITE PRAHA – Panthers – FBC Kutná Hora 2:2
ELITE PRAHA – Panthers – TJ Sokol Nové Strašecí 1:3