Muži B jako den a noc

Dal20151011 Mb Vosy a Břevnovším soupeřem naší první mužské rezervy měl být tým Vosy Praha. Tým, který disponuje několika velmi kvalitními hráči u nás budil respekt. Přesněji řečeno u trenéra, hráče to nechávalo úplně chladnými a do zápasu tedy vstoupil lépe soupeř a v osmé minutě již vedl 0:2. Kluci naštěstí pochopili, že je třeba zabrat a věděli jak a ještě do přestávky mladíci srovnali. Od druhé části jsme pak nadobro převzali otěže zápasu a druhou část vyhráli 5:0, kdy všichni hráli dobře a padalo to tam (podezřelé).
Třetí třetina už tak slavná nebyla, protože soupeř chtěl se zápasem logicky něco udělat a napadal, moc mu to tedy nešlo, své šance neskutečně spaloval a naši hráči kupili jednu chybu za druhou, ale měli jsme štěstí a soupeř nevyužil nic a v závěru jsme tedy ještě zaokrouhlili výsledek na kulatou desítku.

V této soutěži, až na pár výjimek, není jasný favorit zápasu, skoro všichni dokážou hrát se všemi – to už tak nějak všichni vědí. Ale že dva papírově vyrovnaní soupeři svedou souboj, který skončí velkým rozdílem, to už se tak často nestává. Vítězství samozřejmě chutná sladce a hlava je po něm těžká. Ale že vystřízlivění přijde hned po pár hodinách na témž turnaji se stejnou sestavou, to se také moc nestává. Netrvalo tedy dlouho a ochutnali jsme svou vlastní medicínu.

Druhý soupeř z Břevnova totiž, opět na rozdíl od nás, vstoupil do utkání aktivněji, koncentrovaněji a prostě s větší chutí vyhrát a dal to najevo hned od první minuty. Naši hráči doufali, že zopakují hrdinství a zápas otočí tím, že začnou hrát, ale ten okamžik ne a ne přijít. Všechno bylo najednou zakleté, míček nelepil, hala klouzala, každá přihrávka byla zakouzlená a střely, které se nám podařilo vyprodukovat pochytával břevnovský golman, který vznikl zřejmě tak, že naklonovali našeho Borise s Honzou Slavatou. To už se ale chýlila ke konci druhá třetina a na tabuli svítilo hrozivých 0:6! Třetí třetinu jsme zahájili prolomením prokletí a následným neuvěřitelným tlakem, ale kouzlo stále fungovalo, tyčky, těla soupeřů, naše nešikovnost a zmar, to vše bylo proti a po šesti minutách opět udeřil soupeř a bylo rozhodnuto, zápase se ještě dohrával a skóre se nakonec zastavilo málem na přesně opačném poměru, jakým jsme v poledne porazili Vosy…!

Poučení pro ty, kdo potřebují zažívat určité dějinné okamžiky znovu a znovu, je to, že pokud chceš vyhrát, tak musíš hrát a čím víc gólů dáš, tím líp se hraje :-) Málokdy se vidí takto rozdílný výkon v krátké době, ale opravdu v těchto případech je to už více o hlavě – vůli a chuti – než o tom na hřišti.

V tabulce nás tedy nejspíše čeká dělené první místo, protože ani ostatní týmy neukořistily plný počet bodů. Bohužel máme ale prvenství i v další věci, jsme první tým dospělých, který v této sezoně prohrál.